Kdybych měla napsat učebnici španělštiny, na první stránce by byla fotka orosené sklenice piva s pořádnou pěnou, a dole by bylo velkým písmen napsáno:
CERVEZA
U piva se totiž člověk pěkně rozmluví. Líp než u nějakých cvičení se skloňováním slovesa být v přítomném čase. Navíc ve španělštině mají dvě slovesa být: ser a estar. První vyvolá úsměv na české tváři, stejně jako naše ano na té španělské. Ale taky může vést k tomu, že nový španělštinář chybně zaskloňuje „s**u na to“ ... a je po učení.
Vyslovit cerveza není jednoduché. C a z se v tomto případě ve Španělsku vyslovují podobně jako anglické „th“. První pivo si ale můžeme dát po latinskoamericku: „servesa“ a až u dalších se pokusit o španělskou výslovnost.
CER-VE-ZA ... trojslabičné slovo. Hůře zapamatovatelné než lidové, mezinárodně znějící
BIRRA
Není náhodou, že CERVEZA i BIRRA je ženského rodu:
- je neodolatelná
- ve srovnání s ostatními nápoji se blíží k dokonalosti
- máte na výběr mezi brunetami a blondýnami všech odstínů
- skoro pořád je napěněná a může způsobovat bolesti hlavy
(Radikálním feministkám se omlouvám za body 3 a 4, přirovnání byla použita z čistě didaktických důvodů.)
Teorii první-pivní lekce máme za sebou. Teď přichází na řadu cvičení:
Závěrem snad jen dvě doporučení:
1. Opakování je matka moudrosti.
2. Cvičení lze provádět i bez klobouku.