Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výlety za obzor (letní povídka)

29. 07. 2015 8:18:28
Zahrada i interiér starého venovského domu voněly po meruňkách. Ty poslední dozrávaly na stromech i v mísách různého stáří, barev a tvarů za oknem, hned vedle zavařenin a marmelád opatřených ručně psaným štítkem s rokem výroby.

Zvednul zrak od Eiffelovky rozpadnuté na tisíce kousků a podíval se oknem ven. Na verandě seděla jeho žena v proutěném křesle, s nohama na stole, a jen se tak dívala do daleka. Dusné ticho narušoval jen uspávající zvuk ventilátoru a iritující, příliš časté cinkání jejího telefonu, jediného důvěrníka, který ji provázel na jejích imaginárních výletech za obzor.

Po krátkém rozptýlení se jeho zrak upřel zpět dolů na masivní dubový stůl uprostřed obýváku, plný sépiových kousků staré fotografie dominanty Paříže.

- Puzzle už je skoro složený, - řekl, když vyšel na verandu.

- To je fajn. Jdu se projít k potoku, za chvilku jsem zpátky.

Když zůstal sám, pomalu si sednul do křesla, ve kterém jeho žena strávila skoro celé odpoledne. Den za dnem tam trpělivě čekala na konec dovolené, na konec léta, na návrat do města. Jeho prsty pomalu přejížděly po proutěném opěradle, zastavily se na jeho konci a pevně ho stiskly.

Úroda byla sklizena, listy na stromech i keřích, o které pečovali od počátku jara, začínaly uvadat. Blížil se podzim. A taky suchem. Zadíval se do dáli, směrem, kam se vydala jeho žena.

Kartonové ostrovy omývané pravidelnými vlnkami dubového moře se pomalu začínaly měnit v kontinenty. Věž se dotýká objemných mraků, ze kterých co chvíli začne padat déšť, a černé skvrny ve skupinkách pospíchají pod železným monstrem někam k horizontu.

Nad ránem Eiffelovce chyběl už jen malinkatý kousek železného trámu. Prohledal celý obývák, kuchyň i kufr auta, ve kterém si dárek k padesátým druhým narozeninám přivezl. Po posledním dílku ani stopy.

Vyčerpaný vyšel po schodech nahoru a ulehl vedle své ženy. Tu za několik okamžiků probudí denní světlo nesměle nakukující skrz záclony do pokoje. Poslední dílek ... Věděl přesně jak vypadá, železná pravidelnost nedávala prostor pro představivost. Toho rána se ale po několika probdělých nocích rozhodl, že někdy je lepší nechat věci být.

Před polednem ho probudila vůně meruňkového koláče, která vstoupila do ložnice spolu s jeho ženou.

- Pomož mi roztáhnout stůl.

Návštěva, překvapivé rozptýlení z vleklého klidu. Seběhl ospalý dolů. Roztříštil nedokončenou stavbu na devět tisíc devět set devadesát devět kousků, vrátil ji zpět do krabice a odnesl do skříně.

Stáli naproti sobě a tahali každý za opačnou stranu stolu. V té chvíli si ani jeden z nich nevšiml, jak zatoulaný kus Eiffelovy věže padá k zemi na koberec.

Autor: Kamila Branna | středa 29.7.2015 8:18 | karma článku: 11.97 | přečteno: 339x

Další články blogera

Kamila Branna

Salamanca: Po stopách prvního velkého trýznitele Španělů

První univerzální španělské mučidlo bylo sestaveno roku 1492 právě v Salamance, a na svědomí ho má Antonio de Nebrija.

14.9.2017 v 22:11 | Karma článku: 18.54 | Přečteno: 687 | Diskuse

Kamila Branna

Jedno opravdové místo mnoha tváří

O mnoha zemích a místech se říká, že mají mnoho tváří, ale je to povod. Do toho jedinýho, pravýho nefalšovanýho Místa mnoha tváří máte možnost nahlídnout na tomto blogu.

7.9.2017 v 9:12 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 250 | Diskuse

Kamila Branna

Prodávat za každou cenu aneb lídlovštiny na pořádku dne

Odfotošopování křížů na řeckých kostelích bylo v Česku, kde je téma náboženské neutrality dost žhavé, píchnutím do vosího hnízda. Proč ale nereagujeme na podobné marketingové přešlapy, které jsou na pořádku dne?

3.9.2017 v 18:33 | Karma článku: 25.71 | Přečteno: 1315 | Diskuse

Kamila Branna

#NoTincPor aneb evropská civilizace ztratila pud sebezáchovy

Nemám strach: Hashtag, který zaplavil sociální sítě několik desítek minut po teroristickém atentátu v Barceloně. Jeho tvůrce i ti, kteří ho v návalu solidarity ihned sdíleli, by se ale nad tímto heslem měli trošku zamyslet.

29.8.2017 v 18:01 | Karma článku: 37.02 | Přečteno: 1215 | Diskuse

Další články z rubriky Letní povídka

Pavel Ponec

Takový běžný den nové doby

[krátká povídka inspirovaná nešťastnými událostmi nedávných dnů] Jarmila doběhla domů unavená, špinavá, ale bez viditelných zranění,

16.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 12.74 | Přečteno: 298 | Diskuse

Iva Marková

Tomáš a Jakub

Osmiletý Tomáš hlídal před obchodem svého ročního bratra v kočárku. Maminka šla nakupovat se samozřejmostí, že na Tomáše je spoleh...

9.9.2017 v 23:43 | Karma článku: 12.77 | Přečteno: 680 | Diskuse

Eva Sádecká

Přišla ke mně láska

A řekla, že nemohla přijít dřív, dokud jsem jí sama neotevřela. Objala mne. Vzala do náruče a tančila se mnou po pokoji. Posadila se ke mně a začala vyprávět. Znělo to jako rajská hudba. Jako bych se po létech vrátila zpátky domů.

2.9.2017 v 20:08 | Karma článku: 11.83 | Přečteno: 411 | Diskuse

Iva Marková

Klarinet

Byl jednou jeden kluk. Takový už trochu větší kluk. Asi třicet nebo čtyřicet mu bylo, já nevím........

25.8.2017 v 23:09 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 315 | Diskuse

Pavel Kamas

Letní příběh o ne-moci

Jmenovala se Koky. Lépe řečeno Kok, ale jelikož byla slečna, Koky znělo lépe. Někdy jí rodiče a kamarádi říkali kočka. Nebo zlatá kočka.

20.8.2017 v 21:35 | Karma článku: 8.56 | Přečteno: 295 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.